Informace o nás

Jak je uvedeno již v úvodu,

jsme sportovním jezdeckým klubem, který se nachází v Severních Čechách v obci Podsedice (u Lovosic). Poskytujeme vyjížďky na koních do přírody Českého středohoří a výuku na jízdárně.

Jak vzniklo naše jméno ??

Povíme Vám krátkou pověst, ve které jistě najdete odpověď.

Koluje spousta pověstí o slavných koních. Jedny z nejkrásnějších vyprávějí o vzniku plnokrevných plemen. Tak údajně všichni arabští koně pocházejí z Al Chamsy, pětice Mohamedových klisen. Po jedné bitvě prý prorok vypustil žíznivé koně, a ti se hned vydali k vodě. Vzápětí však došlo k novému útoku a Mohamed zvířata, ještě než se mohla napít, volal zpět. Poslechlo ho jen pět klisen - jmenovaly se Kohejlan, Silav, O´Bajan, Hadban a Hamdaní. Z nich Mohamed učinil kmenové klisny chovu arabských koní. Také chovatelé anglického plnokrevníka mohou vyprávět o jeho vzniku napínavé historky. Všichni jejich koně prý pocházejí z tří kmenových hřebců - dvou arabů a jednoho berbera, Godolphina Barba. Tento hřebec se původně dostal na dvůr Ludvíka XV. jako dar runiského beje. Francouzskému králi se však nelíbil, neboť tehdy byl u dvora v módě spíš kůň andaluský nebo lipicán. Ušlechtilého hřebce tedy prodali. Putoval od jednoho špatného majitele k druhému, až skončil jako utýraná a vysílená herka u jakéhosi pařížského kočího. Když jednoho dne v postroji padl vysílením, koupil ho ze soucitu jistý Angličan a odvezl domů. Tam se kůň dostal do majetku hraběte Godolphina, který ho zpočátku používal jako "prubíře". Prubíř má tu nevděčnou úlohu, že zkouší před připuštěním nějakého vzácného hřebce, jestli má klisna říji. Godolphin Barb zkoušel pro hřebce Hobglobina, který však zřejmě neoplýval šarmem, protože ho krásná Roxana stále odmítala. Godolphin ho tedy zaskočil v pravém slova smyslu, a ze spojení vzniklo hříbátko Lath. jež se stalo známým dostihovým koněm. Sláva se samozřejmě svezla i na zploditele, a tak se Godolphin Barb stal kmenovým otcem anglického plnokrevného chovu.

Godolphin Barb
Třetí hřebec se jmenoval Godolphin Barb a původem byl berber narozený kolem roku 1724 patrně v Jemenu. Jeho životní cesta byla klikatá, plná nejasností a absurdit, ale zakončená osudově šťastnou náhodou. Do Evropy se dostal pod jménem Bu Sham (Nepravý) jako dar francouzskému panovníkovi Ludvíku XV. U dvora si s ním příliš nevěděli rady, v módě tehdy byli elegantní andaluzští a neapolští koně, mezi kterými byl Bu Sham svou postavou vskutku nevynikal. A tak hřebce, poněkud malého a nepříliš pohledného, odprodali pařížskému odbchodníkovi. Kůň pak tahal po městě káru s vodou. Surové zacházení, hlad a zanedbalost z něj udělaly zlé a zchátralé zvíře - v takovém stavu se hnědák dostal do rukou pokoutných handlířů - za směšnou částku ho tehdy koupil jistý Coke a převezl do Anglie. V první hospodě ho však propil, uhradil Bu Shamem útratu. I hostinský se nevábného koně rád zbavil, jakmile našel zájemce. Tak šel Bu Sham z ruky do ruky. Nakonec se octl ve stáji pro vysloužilé koně lorda Godolphina. Svou kariéru plemenného koně zahájil kuriózním způsobem: hřebec Hobgoblin (pravnuk Darleye Arabiana) nechtěl připustit klisnu Roxanu, podkoní ji tedy potají připustil Godolphin Barbem. Ze spojení se narodil hřebeček Lath, který se rychle projevil jako absolutní favorit na dostihové dráze. Podkoní přiznal jeho pravdivý původ - potěšený lord pak Bu Shama poctil svým jménem. S "Královskými klisnami" zplodil sice vyjímečné, ale už nepříliš početné potomstvo - byl už přece jenom starý a poznamenaný pohnutým životem. Dalším synem Godolphin Barba byl Cade. Ten se stal otcem Matchema, narozeného r. 1748, který je zakladatelem třetí linie. Ačkoliv některé z těchto liníí již neexistují, pocházejí z nich významní plemenníci jako Curwen Bay Barb či Unknown Arabian, hřebec po zakladatelské klisně Old Bald Peg, k němuž lze vystopovat v rodokmenech plnokrevníků 20. století miliony vztahů.

V roce 1770 se v chovu anglického plnokrevníka přestali užívat arabové a od té doby se vlastně anglický plnokrevník chová čistokrevně. Od počátku 20. století se toto plemeno rozšířilo po celém světě a představuje vrchol sportovního chovu koní.

Roku 1771 vyšel první svazek plemenné knihy, General Studbook a od té doby se mohou zapisovat pouze hříbata, jejichž otec i matka jsou v plemenné knize zaneseni. To platí na celém světě, a proto je plnokrevník nejlépe zdokumentovaným plemenem. Poměrně dlouho byla doménou chovu plnokrevníků pouze Anglie, k níž se brzy připojilo Irsko. Teprve ve dvacátém století se chov plnokrevníků postupně šířil do celého světa, nejprve samozřejmě v rámci Britského impéria a v USA. Tam se plnokrevník dočkal největšího rozkvětu. V Kentucky, v oblasti Blue Grass, vznikl v roce 1928 proslulý hřebčín Calumet rodiny Wrightovy, dnes sice již nefungující, ale dosud výsledky nepřekonaný. V oblasti kolem Lexingtonu se nahromadilo množství přepychových hřebčínů, dosahujících nejlepších výsledků. Pravda, kolem roku 1990 zájem o chov plnokrevníků poněkud upadl, ale přesto patří mezi špičkové oblasti chovu. Velmi dobré chovy se objevily i v Austrálii a jiných světadílech a prakticky všechny evropské země mají vlastní chovy plnokrevníků, i když nemají velkou dostihovou tradici.

Naši uživatelé